Jsem člověk, který neustále vymetá nějaké kursy. Kursy líčení a teorie barev už ani nepočítám, to se rozumí samo sebou. Dále jsem absolvovala šest semestrů taneční improvizace, tři semestry rétoriky a herectví pro neherce a roční výcvik systemického koučování. Další zajisté ještě objevím a absolvuju. Za prvé se ráda vzdělávám, za druhé mě baví potkávat se s novými lidmi a za třetí mě ta témata vážně zajímají a potřebuju je ke své práci.

Na jednom takovém kursu jsem se setkala s bankéřem, psychologem a obchodníkem. Měli jsme mnoho témat k diskuzi, až jsme se dostali k tomu, jestli používáme produkty firmy, u které pracujeme. Bankéř měl účet jinde než u své banky, obchodník potravinářské firmy své produkty nejedl a psycholog s úsměvem prohlásil, že si taky dá radši panáka, než aby šel k někomu pro radu.

Připadala jsem si trochu mimo, protože já používám co se týče kosmetiky pouze to, co sama prodávám. Nic jiného. Ani nic jiného nezkouším, proč bych měla? Moje potřeba je zcela uspokojena tím, co mám. Zjistila jsem, že je to velmi výjimečné. Na rozdíl od prodavaček v obchodech vím, co prodávám a to doslova na vlastní kůži!